NÁMĚTY
Všechny níže uvedené rady a nápady jsou bez záruky. Často také nepocházejí ode mne. Je to prostě jen snaha podělit se o řešení výzev, které jsem potkal, bez nároku na bezchybnost a úplnost.
DŘEVĚNÉ BRÁNY
Z lesáckých oplocenek, starých palet, nebo prostě nějak stlučené. Plní svoji funkci, ale jsou těžké a je třeba si pohrát s jejich stabilitou (vyvracení větrem a sněhem). V zimě kolem nich vznikají návěje, takže by paradoxně bylo snazší projet kudykoliv jinudy, kdyby se přestřihlo pletivo :-). Nepříjemné je také jejich přimrzání k zemi a nízká životnost.
BRÁNY Z KARI SÍTÍ
Necháte-li je rozříznout šablonu 3x2 m podél, máte dva kusy po třech metrech. Na šestimetrovou bránu používám tři, abych k sobě mohl jednotlivé kusy dát zalomeně – kvůli stabilitě. Brána tak vyjde kolem 200 Kč (2023: vzhledem k pohybu cen už to je spíš tisícovka). Kvůli bezpečnosti i dobré manipulaci je potřeba trubkou ohnout konce drátů na horním i bočních okrajích. Kvůli posouvání je lepší ohnutí i na spodním okraji. Díly mezi sebou spojuju jen drátěnými oky. Na zimu je dobré díly podložit kousky dřeva, aby nepřimrzaly k zemi.
Takto upravené karisítě je možné použít i jako díly manipulační ohrady. Funkci splní, ale je potřeba počítat s jejich průhybem a občasným praskáním svárů.
BRÁNY ZE STAVEBNÍCH PLOTŮ
Ploty používané ve velkém k ohrazení stavenišť se vyrábějí v různých provedeních a cenách. Jednoduché pozinkované díly 3,5m z tenkostěnné trubky po obvodu a drátěného svařovaného pletiva se daly v roce 2022 pořídit do tisícovky a na bránu stačily dva. Vypadají relativně úpravně a je s nimi snadná manipulace, takže jsem postupně téměř všechny brány předělal na tento typ.
TEXASKÉ BRÁNY
Též kanadské prahy, bariérové přechody a pod.
Vlastně speciální otevřený průjezd do ohrady, přes který zvířata neuniknou. Obvykle se instaluje přes užívané cesty, aby nedošlo k jejich přerušení a nebylo třeba spoléhat na disciplínu veřejnosti při zavírání bran. Základem je umístění roštu napříč komunikací v takové délce, že neumožňuje přeskočení a s mezerami, které nebrání přejetí, ale brání ovcím, kozám i skotu dostatečně „zkoordinovat nohy“ a přejít bez propadnutí. Obvykle to vůbec nezkoušejí. Naopak pes se přejít naučí.
U nás nepříliš používané. V USA existují výrobci na klíč, stejně jako v Británii, kde platí dokonce normy pro jejich instalaci a parametry. K vidění jsou třeba na vjezdu do obory pod zříceninou Ronov u Přibyslavi, nebo na farmě ing. Šeligy ve Vlachovicích v Bílých Karpatech. Tam jsou rošty z trubek. Zvláštní typ mají v ZOO ve Dvoře Králové. Jestli si vzpomínám, jsou rošty z rovnostranných L profilů v kombinaci s elektřinou (musí zadržet opravdu zvěř). A také u mne :). U mne jsou rošty z jäklů (tedy obdélníkových dutých profilů). Jsou tak pohodlnější pro pěší veřejnost.
Rošty mohou být položené na povrchu a k nim vést nájezdy a nebo být zanořené pod povrch a lícovat s terénem. První varianta je levnější, ale vyžaduje dobrý podklad. A nebyl jsem si jist ukotvením, aby si rošt někdo neodvezl. Zvolil jsem tedy dražší variantu zanořenou, která zároveň umožňuje svést občasné přívaly vody z cesty.
Důležité je dobře vyřešit „křídla“ - tedy oplocení roštů z boku, aby je ovce nemohly obejít nebo přeskočit šikmo přes roh.
PLETIVOVÉ BRÁNY
Obvykle šest metrů široké, zavřené běžným uzlíkovým pletivem na jednom konci připevněným ke kůlu a na druhém k dřevěné tyči, která slouží k vypnutí a přitažení k druhému kůlu. Použitá hlavně v místech otevíraných jen občas kvůli průjezdu při sklizni nebo při přehánení. Výhodou je obtížná rozpoznatelnost, která nepřitahuje pozornost lidí ani zvířat. Nevhodné jsou však v místech, kde hrozí drbání zvířat nebo přelézání lidmi. Také je místy nutné jejich dobré přichycení k zemi, jinak se mohou stát vítaným průchodem pro prasata.
(aktualizováno 06-2014, 02-2023)